Často se mě na kurzech ptáte, jaký postup je nejlepší zvolit při horečce – srážet či nesrážet? Pokud srážet, tak kdy a jak? Používat antipyretika, nebo zvolit přírodní postupy? Kdy hrozí febrilní křeče? A jaký má vlastně horečka význam?

Protože můj chlapeček na horečky „trpí“ docela často, můžu říct, že jsme vyzkoušeli už hodně způsobů, jak se s horečkou vypořádat. V tomto článku bych Vám chtěla přinést pár základních informací o horečce, možnostech přístupu k horečce a také vlastní zkušenost s různými způsoby práce s horečkou a to, jak se nám (ne)osvědčily. K efektivnějšímu zvládnutí horečky přispělo velkou měrou studium několika publikací, z nichž jako nejpřínosnější hodnotím: „Nemoc, jako řeč dětské duše“ od německých lékařů Dahlkeho a Kaesemannové a „Jak pečovat o zdraví dítěte… navzdory vašemu lékaři“ od Mendelsohna.

Proč horečka?

Horečka je extrémně důležitý obranný mechanismus, který využívá tělo pro boj s bakteriemi a viry, navíc má také významný vliv na celkový vývoj dítěte. Pro dítě má obrovský význam, aby si horečkou prošlo v doprovodu nejbližší osoby, a to bez úlevných prostředků.

Dahlke, Kaesemannová o horečce píší následovné: „S každým stupněm horečky se zdvojnásobuje výkon imunitního systému a každá horečka trénuje tento systém k pozdějšímu nasazení. Aktivní obranyschopnost těla proti bacilům je proto důležitým školením na cestě k samostatné, svébytné a životaschopné osobnosti. Předpokladem je, že dítě dokáže mít horečku, a že s její pomocí dokáže překonat základní problém. Přitom se musí vypořádat se svou schopností snášet potíže a s vlastními mezemi. Děti se neučí tím, že je jim ve všem ulevováno a všechny potíže jsou jim odstraněny z cesty. Měly by být naopak provázeny svou krizí s láskou a důvěrou a podporovány, zatímco ji prožívají samy a samostatně ji také zvládají. Z přestálého infekčního onemocnění s nápory horečky pak dítě vychází posíleno a zralejší“.

Pár faktů o horečce (více viz. Mendelsohn)

1. Horečku většinou způsobují virové či bakteriální infekce, které obranné mechanismy těla zvládnou samy bez lékařské pomoci – nachlazení a chřipka jsou nejběžnější zdroje zvýšené teploty u dětí všeho věku. Mohou dát vzniku teplotám až 40,5 °C. Jediným možným rizikem u těchto teplot je dehydratace, které můžete předejít tím, že budete dbát na to, aby Vaše děťátko vypilo 240 ml tekutin každou hodinu.
2. Neexistuje přímý vztah mezi výší teploty dítěte a vážností jeho nemoci – pro rozpoznání, zda je horečka výsledkem mírné infekce nebo vážnější choroby, je mnohem důležitěšjí celkový vzhled, chování a postoj dítěte, který nejlépe posoudí samotný rodič, který se ve vzhledu a chování dítěte vyzná nejlépe.
3. Neléčené horečky způsobené virovou či bakteriální infekcí nestoupají neúprosně a nepřesáhnou teplotu 40,5 °C –  lidské tělo má vestavěný mechanismus, který zabrání teplotě vzniklé z infekce dosáhnout 41°C. Pouze v případě úžehu, otravy či jiné externě zapříčiněné horečky je tento mechanismus přemožen a je neúčinný a horečka převyšuje 41°C.
4. Opatření ke snížení teploty, jako jsou léky či omývání, jsou horší než zbytečné, ve skutečnosti jsou kontraproduktivní – když se dítě nakazí nějakou infekcí, je horečka požehnáním, ne prokletím. Vznikne kvůli spontánnímu uvolnění pyrogenů, které způsobují zvyšování teploty. Je to přirozený obranný mechanismus těla pro boj s nemocemi. Stoupající tělesná teplota jednoduše ukazuje, že proces uzdravování se zrychlil.
5. Horečky způsobené virovou či bakteriální infekcí nezapříčiní poškození mozku nebo trvalé fyzické poškození – obranné mehanismy dítěte nedovolí, aby horečka překročila 41°C, proto se nemusíte obávat mentálního či fyzického poškození, jakmile začne teplota stoupat.
6. Febrilní křeče nevznikají z vysokých horeček, dochází k nim, když teplota soupá příliš rychle – obecně se rodiče bojí toho, že když se nechá teplota soupat příliš vysoko, mohly by dítě postihnout febrilní křeče. Febrilní křeče se objevují asi u 4 % dětí s vysokou horečkou, neexistuje však naštěstí žádný důkaz o tom, že by ti, již si křečemi prošli, měli nějaký vážný přetrvávající důsledek. Snižování teploty nemá navíc žádný význam s ohledem na prevenci febrilních křečí, protože než byste zjistili, že má dítě teplotu, pravděpodobně by už k nějaké křeči z horečky došlo. Proč? Protože křeče se nevztahují k výšce teploty dítěte, ale k rychlosi, jakou stoupá. Než zjistíte, že má dítě teplotu, je pravděpodobné, že už mu vystoupala rychle, a pokud už dítě nemělo křeče, nebezpečná doba pominula. Výskyt febrilních křečí je primárně omezen na děti do pěti let.
7. Výjimkou jsou novorozenci – novorozenci mohou trpět záněty spojenými s porodnickou intervencí během porodu, s prenatálními či dědičnými stavy či s událostmi, ke kterým dojde krátce po porodu. Opatrnost vyžaduje, abyste dítě mladší dvou měsíců vzali k lékaři, když bude mít horečku nad 38°C.

Jak to bylo u nás?

Asi od roku a půl začal Martínek bojovat s nemocemi a emocemi vysokými horečkami, které vždy přesáhly 40°C. Jako rodiče jsme byli zpočátku samozřejmě hodně vystrašení a řešili jsme situaci s lékařem. Rada zněla: „snižujte pomocí čípků po třech hodinách, jednou Panadol, podruhé Nurofen“. A tak jsme vesele snižovali. Co myslíte, pomohlo to? Jasně, nepomohlo. Teploty se vlekly, vysoké horečky trvaly pět, šest dní, než se v mezidobí nárůstu teploty zničili původci onemocnění. Strach z horečky však byl větší než naše sebevědomí jako rodičů – znáte to? Intuice říká: „nedávej mu to, on to zvládne sám“, ale strach za zády křičí: „snižuj! snižuj!“. Do toho Vám v hlavě zní rady lékaře, rodiny a přátel, straší Vás febrilní křeče a poškození mozku.

Pak jsem se ale začetla do výše zmíněných knih a porozuměla mechanismu teploty. S horečkou už jsme měli nějakou tu zkušenost, věděli jsme, že do křečí Martínek nejde a tak jsem se rozhodla, že srážet nebudeme. A co se stalo? Jeden, maximálně dva dny měl Marťa vysokou horečku kolem 40,5°C a pak nic. Ani rýma, ani kašel ani nic jiného. Hotovo. Vše vyléčeno. Kdyby se to stalo jednou, řeknu si, že to byla náhoda. Ale řešíme takto jeho horečky už rok, a vždy se tento scénář opakuje.

V bodech

Srážení

• antipyretika (Panadol, Nurofen atp.) – horečka přetrvává několik dní (i 6), po čípku klesá, po určité době opět rychle stoupá, musí se aplikovat nový čípek a tak stále dokola – což je mimochodem také velká zátěž pro ledviny a srdce
• vlažný či chladný zábal nožiček – u nás neefektivní a pro Matyho velmi nepříjemný zážitek
• společná teplá koupel/ sprcha – už se nám také stalo, že horečka vystoupala na 41°C a Martínek se vzbudil a měl halucinace – v tu chvíli jsme naznali, že je čas konat. Vzala jsem tedy Martínka do teplé sprchy, cca 39 °C, kde jsme se spolu omývali vodou. Teplota klesla o dva stupně, mírně stoupla a během pár hodin byla pryč. A už se nevrátila.

Přirozené zvládání horečky

• neustálý kontakt – první nejdůležitější faktor, který nám pomáhá se s horečkou vypořádat – jsme spolu zalezlí v posteli, tulíme se k sobě a mazlíme se, díky čemuž mám Martínka stále pod kontrolou a on je v klidu díky mojí přítomnosti – klid, jistota a neustálá útěcha působí na organismus malého pacienta více než blahodárně
• kojení – intezivní a absolutně dle potřeby, řekla bych neustálé – druhý nejdůležitější faktor, díky kterému jsme si při horečce mnohem jistější v kramflecích a věříme, že to zvládneme – moje mléko je totiž i pro tří a půlleté dítě tou nejlepší tekutinou, která ho jednak chrání od dehydratace, zajištuje přísun živin a protilátek, sání na prsu navíc umožňuje Martínkovu tělu, aby lépe regulovalo teplotu i srdeční činnost. Pokud se děťátko nechce při nemoci kojit, je důležité mu prso často nabízet a kojit v polospánku. U dětí nekojených nezapomínejte na dostatečný příjem jiných tekutin – fajn je jablečný mošt zreděný vodou.
• kontakt kůže na kůži – při horečce nechávám Martínka pouze v bambusovém tričku, nožičky má nahaté, já sama jsem u něj vysvlečená a jeho nožičky mám na svých nohou, čímž lehce pomáhám horkost odvádět z tělíčka přes moje tělo. Ještě lépe funguje šátek či nosítko, do kterého si na svůj nahý hrudník navážete či připnete svlečené děťátko a jste spolu. Kontakt pomáhá děťátku nejen lépe regulovat teplotu a vypořádat se s ní, ale také překonat těžké období na srdci člověka, se kterým se nejvíce miluje.

Moje tipy

• zábaly nožiček, zápěstí – pokud se Vám osvědčují, potřebujete je použít a děti je tolerují, můžete do vody, ve které namáčíte látku, kterou použijete k zábalu, rozmíchat lžíci mléka s dvěma až třemi kapkami éterického oleje z mandarinky či citronu
• koupel – do teplé vody maximálně o dva stupně nižší, než je teplota dítěte, můžete přidat lžíci mléka s třemi až čtyřmi kapkami citronového či mandarinkového éterického oleje
• ochrana srdce – vždy, když má Martínek vysokou horečku, bojím se o jeho srdíčko, které je horečkou hodně zatížené, a proto mu na hrudníček natírám kapku éterického oleje z mandarinky červené, který předtím zředím v mandlovém nebo meruňkovém rostlinném oleji
• vhodné oblečení – osvědčilo se mi používat bambusová trička, která krásně uzamknout vlhost z tělíčka, která je nedílnou součástí horečky, a Martínek tak není ve vlhkém oblečení. Nejraději máme zn. Bamboolik – trička jsou to úžasně příjemná a skvěle funkční
• v šátku či nosítku – nezapomínejte na zateplení nožiček, které by mohly prostydnout
• šátek – vždy volte jednovrstvý úvaz, abyste děťátko ještě více nepřehřáli, pokud máte v komínku šátků nějaký s bambusem, sáhněte určitě po něm.

Doufám, že Vám článek přinese nové poznatky o horečce a pomůže Vám ji lépe zvládnout. Pokud máte ještě nějaké další tipy, co se Vám osvědčily, budu ráda, když mi je napíšete do komentářů pod článkem, případně na facebooku či mailem. Ráda je do článku doplním.